Kázání 22. října 2023

Čtení: Mk 4,26-32 Základ kázání: Iz 61,10-11

Milé sestry, milí bratři, služebník Hospodinův, který se tu raduje, určitě ještě nebyl úplně za vodou, prost všech potíží a starostí. A přece se veselil jako ženich na svatbě! „Jako na svatbě“, ale svatba to není. Jásá jako ženich nebo nevěsta, jimž nastal jejich velký den. Jak a kde si lze opatřit takovou radost? Svatba bývá skutečně až dodnes příležitostí k upřímné radosti a veselí, na tom ani celá staletí naštěstí nic nezměnila. Když se dva najdou a poznají a po čase usoudí, že to stojí za to, že by spolu chtěli být už napořád v dobrém i zlém, když pak nadejde ten den, kdy se k sobě přiznají před svými blízkými a vyznají si lásku a odhodlání jít dál životem spolu, to je radost nad radost!
Služebník takhle bezprostředně a naplno jásá v Hospodinu, svém Bohu. A vybízí k radosti i nás. Jednak můžeme spolu s prorokem děkovat, že naším Bohem je právě Hospodin, On a nikdo jiný. Tedy Bůh, jemuž na nás záleží a chce dobro pro nás i pro celý svět. A za druhé můžeme být vděčni za to, že jsme i my skrze Ježíše Krista v jeho službách. Člověk se může ocitnout v zápřahu různých bohů a sil, ani si přitom nemusí všimnout, že přichází o svoji svobodu, že v té otročině ztrácí nejen čas a síly, ale nakonec i sám sebe. Patříme-li ale Hospodinu, pak na nás žádná z těch mocí nemá nárok a nemůže si nás jen tak osedlat.
Prorok jásá z nového oblečení, kterého se mu dostalo. Je to pozoruhodný, jedinečný oděv: roucho spásy a plášť spravedlnosti! Takový „ohoz“ by se asi špatně sháněl v supermarketu nebo módním butiku. Tenhle nový oděv znamená, že Hospodinův služebník není nahý. Co tím chci říct? Nemám teď na mysli známou pohádku Císařovy nové šaty, v níž je pošetilost dospělých odhalena malým dítětem. Spíš se nám tu mají vybavit první lidé, Adam a Eva, kteří po požití zakázaného ovoce zjistili, že jsou nazí a rychle se utíkali schovat před svým Bohem.
Cílem našeho Boha, veškerého jeho snažení je ale pravý opak: abychom se před ním neschovávali, abychom před ním neutíkali, ale žili v obecenství s ním. Ano, člověk se před Pánem Bohem skrývá. Před Hospodinem často utíkal Izrael, ani církev na tom často nebývá líp. Ale Bůh, který nás stvořil pro sebe, připravil nový oděv. Nabízí hříšnému člověku svou spásu a spravedlnost. A prorok se plným právem raduje z těch krásných nových šatů, které přikrývají nahotu nejenom císařů, ale i chudáků a umožňují svobodně přistoupit k Bohu. Kde se ten nový oděv vzal? Slovy jedné staré písně, která se taky neprobojovala do nového zpěvníku: Je to „Kristova krev a spravednost“, ty nové šaty nám připravil Ježíš! A v přijetí toho, co pro nás On udělal, se otevírá přístup k veliké, vskutku svatební radosti.
Prorok zajásal nad tím, co směl zahlédnout. Hospodin mu odhalil, co připravuje, otevřel mu výhled do budoucnosti. A tady bychom se mohli zarazit a podotknout: „No jasně, to odhalil proroku Izajášovi. Ale co my? Můžeme snad taky zahlédnout něco z toho nového, co zatím zůstává skryto lidským očím?“
Slavíme svátek Díkčinění za úrodu. Děti přinesly ke stolu Páně plody z letošní úrody jako maličkou ukázku toho, co jsme opět přijali z Božích rukou. To všechno naše víra rozpoznává jako Boží dary, projevy Boží laskavé péče. A já vám dnes chci navrhnout, abychom udělali ještě jeden krůček dál: Zkusme všechny ty dary přijmout také jako závdavek toho, co je ještě před námi, jako podobenství přicházejícího Božího království.
Když Ježíš vyprávěl svá podobenství o Božím království, mohl, mimo jiné, vycházet z prorockých kázání, právě z těchhle Izajášových vizí: „Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.“ To je přece ono – podobenství o zasetém semenu, o zrnku hořčice!
Když zasejete na své zahrádce nebo políčku, děláte to v důvěře, že taky něco sklidíte. Svěříte semínka zemi a víte, že dál už to nemáte pod kontrolou. Můžete zalévat, opatrně vytrhávat plevel, ale jestli se opravdu něco urodí, to už nemáte ve svých rukou. I kdybyste se starali a trápili a pachtili sebevíc, úrodu si tím nezajistíte. Musíte trpělivě čekat. Ale i tehdy, když už to není na nás, se někdo stará. A protože se stará, můžeme sklízet.
Vždycky jsou to jen malé, skromné počátky. Zaséváme jen drobná semínka. Přátelská slova povzbuzení a přijetí, okamžiky sdílení, chvíle, kdy dáváme něco ze sebe, a přece to není jen z nás… I když se Židé po čase babylonského zajetí mohli vrátit domů, počátky byly též velice skromné, z Božího království toho vážně nebylo moc vidět.
Ale ať bdíme a nebo spíme, ať se namáháme a dřeme do úmoru, a nebo sedíme v křesle a koukáme na zprávy, něco se děje. Už to raší a klíčí a roste! A až přijde čas, naplní a promění to celý svět. Nechme se tím obrazem osvobodit od úporné křečovitosti, a právě tak od tíživé malomyslnosti a skepse. A učme se vděčně přijímat ty malé počátky, drobné příležitosti, nenápadné a neokázalé služby. Náš Bůh si dokáže použít právě to, co my možná podceňujeme a nebo to někdy ani nevnímáme! Jestliže ty své záhonky obhospodařujeme s doufáním, že na nich přece něco vyroste, i když je trápí sucho a všelijací škůdci, tím spíš mějme naději pro pozemeček našeho sboru a církve, jak říkávali otcové, pro vinici Páně!
Boží království přijde, nový věk spravedlnosti a chvály povstane před zraky všech národů. Nikdo ho nebude moci popřít, vytěsnit, zakrýt nánosem dezinformací a žvástů. Mohli bychom se těšit, že bude dáno za pravdu naší víře. Ale mnohem víc se radujme, že bude dáno za pravdu našemu Bohu a naplní se jeho dobré záměry! Hospodin se v onen den prokáže celému světu, všem národům jako pravdivý a spolehlivý, jako spravedlivý a milosrdný. Dostane se mu té chvály, která mu od věků patří. Sestry a bratři, kéž mu tu chválu a dík dokážeme vzdát již dnes – z celého srdce, s upřímnou radostí!

Požehnaný jsi, Hospodine, jediný Tvůrce a Dárce všeho dobrého!
Požehnaný jsi, Ježíši Kriste, náš Pane a Spasiteli světa!
Požehnaný jsi, Duchu svatý, který probouzíš důvěru, naději a lásku!
Tobě chceme patřit, Tebe milovat celou duší, celou svou silou, Bože Otče, Synu a Duchu svatý! Amen.